Co všechno se může stát při využívání zdrojů ionizujícího záření?
Jaké události připadají v úvahu zejména
-
Havárie na jaderné elektrárně (JE) – v Česku nebo v blízkém zahraničí
Jaderné elektrárny obecně jsou koncipovány tak, aby pravděpodobnost havárie byla velice malá - asi jako pravděpodobnost, že zrovna vás osobně jako konkrétního návštěvníka čtenáře tohoto webu zasáhne blesk - přesto z minulosti je známo, že k takovéto události může dojít. I když případná událost nebude dosahovat rozměrů havárie ve Fukušimě (2011) či v Černobylu (1986), je důležité vědět, jak se zachovat, kde se informovat a na které informace se lze spolehnout (viz odkazy níže chování při RMU).
-
Zneužití zdroje ionizujícího záření (ZIZ) osobami se zlým úmyslem
Ani takovouto událost nelze v současnosti vyloučit. Oproti havárii na JE se může stát kdekoli – zneužitý ZIZ ani nemusí souviset s jadernou elektrárnou - a následky mohou být téměř srovnatelné s havárií na JE, ovšem na mnohem menším území. I zde platí - důležité je vědět, jak se zachovat, kde se informovat a na které informace se lze spolehnout (viz odkazy níže).
-
Nehoda při přepravě ZIZ
V ČR se denně přepravují kontejnery s radioaktivními látkami využívanými hlavně ve zdravotnictví. Takováto nehoda by vzhledem k charakteru těchto radioaktivních látek neměla významný vliv na občany ani životní prostředí v blízkosti místa nehody, přesto i zde je nutné býti připraveni.
-
Ztráta/nález ZIZ
Toto je nejčastější případ radiační mimořádné události (RMU), kdy občan nebo pracovník nějaké organizace/instituce nalezne předmět označený symbolem radioaktivity. Zásadní v takovémto případě je s nálezem nijak nemanipulovat, nález ohlásit a případně označit místo nálezu pro zabránění přístupu veřejnosti a nepovolaných osob. Doporučení konkrétního Postupu pro nahlášení a manipulaci s takovým předmětem je možné najít zde.
Na řešení všech těchto událostí je nutné být včas a dostatečně připraveni. Řešení zahrnuje celou škálu opatření – počínaje zajištěním prevence vzniku mimořádných událostí, schopností rozeznat vznik a závažnost mimořádných událostí, zmírnit jejich průběh a na nejmenší možnou míru omezit jejich dopady na zdraví jak pracovníků postiženého zařízení, tak i obyvatelstva zasažených událostí. K tomu je vytvořen legislativní rámec, vytvořeny metodiky a postupy a připraveno potřebné přístrojové vybavení. I za normální situace, kdy k žádné nehodě nedošlo, probíhá průběžné monitorování životního prostředí na celém, území státu i v okolí JE, výsledky tohoto monitorování jsou veřejnosti dostupné na webovém portálu MonRaS. Pro případ závažnější radiační mimořádné události je vybudována struktura, v jejímž rámci (Monitorování radiační situace) pracují skupiny odborníků z různých rezortů (SÚJB, MV, MŽP, MF).
Atomový zákon,krizové zákony a prováděcí předpisy
Požadavky k naplňování cílů havarijní připravenosti jsou dány tzv. atomovým zákonem (zákon č. 263/2016 Sb.) a jeho prováděcími předpisy, vycházejícími z mezinárodních doporučení vydávaných Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA) a dalšími organizacemi (WANO, WENRA atd.).
Krizový zákon lze najít zde.
Základní ochranná opatření při vzniku radiační havárie
Při vzniku radiační havárie se řídíme podle základních ochranných opatření, vycházejících z Atomového zákona a jeho prováděcích vyhlášek a dalších dokumentů SÚJB - Národní radiační havarijní plán, Typový plán Radiační havárie, Národní program monitorování. V počáteční fázi havárie jsou to zejména ukrytí a evakuace, a v případě, že uniknou i radioaktivní jódy, i požití tablet obsahujících neradioaktivní jód (tzv. jódová profylaxe). Všechna tato opatření jsou pro dotčené oblasti pečlivě zvažována a optimalizována s přihlédnutím k aktuálním podmínkám, roční době, způsobu využívání dané oblasti, hustotě osídlení, dopravní obslužnosti a dalším významným faktorům.
Jak se mohu připravit na radiační havárii
Na radiační havárii se můžete připravit zejména informovaností o možných havarijních situacích a jejich předpokládaných dopadech a o možnostech zmírnění těchto dopadů. Důležité je i ověřit si, jakými způsoby/informačními kanály jsou i za normální situace dostupné informace o doporučeném chování v případě vzniku havárie, a jak budou za havarijní situace obyvatelstvu podávány informace, doporučení a pokyny.
Co mám dělat v případě radiační havárie
V případě radiační havárie Vám doporučujeme řídit se doporučeními orgánů krizového řízení – ve vašem případě krajského hejtmana (ten je na začátku havárie za řízení havarijní odezvy zodpovědný, později může tato odpovědnost přejít na vládu a Ústřední krizový štáb) a orgánů nižších stupňů státní správy a samosprávy. Zcela zásadní je nepropadnout panice a nezačít jednat neuváženě na vlastní pěst – to by mohlo velmi pravděpodobně vést i k výraznému zhoršení dopadů havárie na vás samotné a vaše blízké. Velmi důležité je také uvážlivě vybírat zdroje informací o nastalé situaci a jejímu možnému vývoji a dopadům/důsledkům a pokud možno je i ověřovat – sociální sítě a „kamarád někde slyšel/četl, že…“ nejsou vždy zdrojem opravdu důvěryhodných informací.