- proč se cvičí
Jaderné elektrárny v ČR jsou zabezpečeny tak, aby nedošlo k závažné radiační mimořádné události. Přesto musí být připraveny na řešení nejméně pravděpodobných radiačních mimořádných událostí, stejně jako náš stát. K těmto účelům se vypracovávají různé dokumenty. Jaderné elektrárny vypracovávají tzv. vnitřní havarijní plány. Kraje, na jejichž území jsou umístěny jaderné elektrárny, vypracovávají vnější havarijní plány. A na nejvyšší státní úrovni máme vypracovaný Národní radiační havarijní plán. Každé cvičení jaderných elektráren procvičuje praktičnost, soulad a aktuálnost některých nebo všech dokumentů.
- jak často se cvičí
Požadavek na pravidelné cvičení jaderných elektráren je dán českou legislativou. Obě jaderné elektrárny musí několikrát do roka cvičit různé typy událostí. Jednou za čtyři roky každá jaderná elektrárna musí procvičit nejsložitější scénář. Při takovémto cvičení se zapojují i jednotlivé složky státu. Cvičení je mediálně známé jako „ZÓNA“ s doplněním cvičící jaderné elektrárny a rokem.
Cvičení „ZÓNA“ tedy probíhá jednou za dva roky a střídá se Jaderná elektrárna Temelín a Dukovany.
- kde se cvičí
Nejviditelnější a nejmedializovanější je začátek cvičení, který se odehrává na jaderné elektrárně a v její blízkosti, tzv. zóně havarijního plánování (ZHP) jaderné elektrárny Temelín resp. Dukovany. ZHP je oblast, na niž se vztahuje vnější havarijní plán. ZHP je v případě jaderné elektrárny Dukovany vymezena vzdáleností 20 km a v případě Temelína do 13 km.
- co se cvičí
Procvičují se postupy a reakce na radiační mimořádnou událost na jaderné elektrárně. V případě velkých cvičení, tj i typu „ZÓNA“ se procvičuje i reakce na únik radioaktivních látek z jaderné elektrárny. Procvičují se havarijní plány pro takovéto události, a to včetně zavádění různých krizových opatření, např. i neodkladných ochranných opatření pro vybrané obce. Kontroluje se spojení mezi cvičícími, rychlá akceschopnost jednotlivých výkonných složek podílejících se na monitorování radiační situace, návaznost reakcí jednotlivých krizových štábů od krajské úrovně až po celostátní Ústřední krizový štáb a v neposlední řadě i aktuálnost nastavených postupů pro řešení daných situací.
- kdo cvičí
Všichni, kteří by v případě havárie byli zapojeni do odezvy. V případě velkých cvičení typu „ZÓNA“ jsou to kromě pracovníků jaderné elektrárny, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Hasičského záchranného sboru a Českého hydrometeorologického ústavu i krizové štáby daných krajů, vybrané obce s rozšířenou působností v ZHP, vybrané dotčené obce v ZHP, Ústřední krizový štáb. A v případě „ZÓNA 2023“jsou to i jednotlivá ministerstva ČR a Ústřední správní úřad, ČEPS a další složky státu. V rámci cvičení „ZÓNA“ se vždy provádí i monitorování radiační situace, na kterém se podílí jaderné elektrárny, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Státní ústav radiační ochrany, Hasičský záchranný sbor ČR, Policie ČR, Armáda ČR a v neposlední řadě Celní správa.